LEGENDA 1. ročníku

Asi to bude znít bláznivě, když vám povím, že kdysi existovala dvě královsví.
Jedno dobré, hodné, úrodné, mírumilovné kde se všichni měli rádi, zbožňovali volný sex a užívali si všech požitků jejich doby, zejména pití čaje...
Tomuto království vládl po dlouhá léta nejvyšší milovník a znalec čaje král Tékané IV, který sám o sobě tvrdil - docela právem, že je dokonalý.
Tvrdili to dlouhou dobu i historikové, než narazili na Hynka Dostála, řečeného Dvojche.
Ale to už je jiná pohádka, vraťme se tedy zpět k historicky dokázaným skutečnostem...

.... To druhé království- Pro naše potřeby mu budeme říkat zlé- bylo úplný opak toho prvního.
Špína, smrad, plíseň a podobná hovna to je charakteristika království vladaře Pikvika, které za jeho vlády dospělo k úplnému a totálnímu úpadku.
Lidé si tam dokonce nemyli ani nohy!!!! Což to dobré království naprosto odsuzovalo... 
.. Jedno se však Pikvikovi musí nechat, byl dokonalý vojevůdce a jeho armáda byla známa svou kvalitní výzbrojí.
Mít armádu ale není vše...
... a navíc nesnášeli čaj...

...Některé hystorické prameny vyprávějí o krvavé a dlouhé válce, kterou rozpoutal Pikvik tím, že porušil dohodu, kterou uzavřel již jeho děd...
A to, že bude s dobrým královstvím žít v míru.
a tak, když si dáme dohromady jedna a jedna, bylo jen otázkou času kdy válka vypukne...
Nikde se však nezmiňují o tom, jak tato válka dopadla..
Jediné co víme je,že během tohoto konfliktu, při některých střetech figurovala též třetí, méně početná strana, patrně nájemných válečníků, kterým mi říkáme žoldáci.
Někteří historikové dokonce tvrdí, že tato strana byla puvodně část Pikvikovy armády tvořená z vrahů, travičů, banditů a podobné lůzy...

Jak jsem již zmiňoval, nikdo neví jak tato válka dopadla, každopádně to byla válka krutá a krvavá.
Dochovala se jen část jakéhosi životopisu, ve kterém patrně autor popisuje svou rozmluvu s Krákem Tékané IV. v předráno vypuknutí války...

... Nalej hrnek páže, přilej čaje, dolej výš!!!! Pravil král Tekane IV.
Jistě pane králi, Odpověděl jsem mu.
Jak se ti líbí služba na mém dvoře???
Pane králi jsem nevýslovně šťasten, že mohu nalévat čaj právě vám králi..
KLEP KLEP KLEP...
Lístku, jdi zjistit kdo mě to ruší od mého čaje..

Můj pane, posel to byl, jenž klepal a vyrušil vás, mám ho uvést zde do vašich komnat???
No, vzhledem k tomu, že se opovažuje mne ručit tak časně ráno, je to patrně dulezité. Ať tedy vstoupí a ty lístku, připrav další nálev...

Co mi přinášíš posle a doufej, že je to duležité, když jsi se opovážil vyrušit mě od pití čaje.
Můjpane, vyhrkl udýchaný posel, za hranicemi byla spatřena Pikvikova armáda jak plení a pálí naše vesnice!!!!
Jakže???pickvick se opovážil porušit dohodu, kterou uzavřeli již naši dědové???? Chce válku... budiž...

Ach Lístku, Zdalipak se dočkáme dalšího pěkného čajového dýchánku....

 ______________________________________________________________________________________________________________ 

…Spolu se svými kolegy jsme se ponořili do historických archívů a hledali jakoukoliv,byť jen sebemenší zmínku o království Tékaného I. Či o něčem s ním souvisejícím. 

Už jsme nedoufali, když najednou můj kolega přišel s velice zajímavým kusem čehosi,  zavázaným velice podivnou šňůrkou. Opatrně jsme to rozbalili 

Byla to mapa, velice stará, psána podivnými runami, zakreslena na sešité kůži. Po podrobnějším prozkoumání jsme nevěřili vlastním očím. Skutečně je to mapa Tékaného království!!! Porovnali jsme mapu s nynějšími mapami a skutečně jsme našli místo, které přibližně odpovídá této mapě… 

Rozhodli jsme se uspořádat expedici. 

O tři týdny později bylo vše připraveno na cestu. Tým byl ve skvělé náladě, až do první noci v divočině. Rozbili jsme tábor, podle mapy pár desítek kilometrů od místa kde se měl nacházet  sídelní hrad Tékané I. Celý den jsme měli pocit, že jsme pozorováni, a tak když padla tma, rozhodli jsme se rozdělit hlídky. 

Noc byla teplá,  klidná,  téměř idylická-tedy až do svítání. Probudil nás hysterický řev naší kolegyně. Výraz, který měla v tu chvíli ve tváři, bych jen těžko popsal. Křičela s rukou nataženou kamsi před sebe. Byla to jen hra stínů? Nebo  na horizontu opravdu stála nějaká postava?? První kdo se vzpamatoval byl Docent Skočdopole, kterému se povedlo tento stín vyfotit. 

Kdo je to? Nebo spíš, co je to zač? Je to jen nějaký zvědavec? Či se nám zjevil sám Tékané? Nebo snad obávaný Muntloch, o kterém se zmiňují některé historické prameny? Ať je to, kdo chce, dal nám jasně najevo, že o nás ví. Musíme si dávat pozor. 

Po úmorných třech dnech pochodu jsme se utábořili nedaleko místa, kde údajně stál hrád. Počkáme do rána a vydáme se tam. 

Nikdo z nás nevěřil, že něco najedme, ale to co jsme spatřili po rozbřesku, náš názor velice rychle změnilo. Trosky hradeb na nás koukaly jako zjevení. Žádný člen expedice netušil, že táboříme tak blízko. Přešli jsme přes obdivuhodně zachovalý dřevěný most, přes příkop, patrně hlavní vstup do hradu. Po pár hodinách jsme objevili něco nevídaného. 

Ve vnitřním hradu, mezi hromadou trosek, stál trůn, který vypadal, jakoby ho někdo nedávno opustil. Bydlí zde snad ten ….??? 

A pokud ano, snad ho zde nepotkáme… 

Celé dva dny jsme se prohrabávali troskami hradu. A dalších čtrnáct dnů jsme věnovali průzkumu okolí. Nalezli jsme druhou hradní bránu a v okolí, i téměř zubem času na věky ztracené pozůstatky vesnic a dalů. 

Podle nalezených věcí lze usoudit, že Tékaného kráslovství bylo, za dob své největší slávy, bohaté a spokojené. Otázkou však zůstavává, jak dopadla již zmiňovaná válka, mezi Tékané a Pikvikem. Neboť žádný z nalezených předmětů neukazuje tím či oným směrem. 

Vrátili jsme se zpět do archivů a pokračujeme v hledání pravdy.